Výmar

Weimar je město, kde se setkává hluboká minulost s revolučními myšlenkami a kde každý kámen vypráví svůj příběh. Zde se mísí odkaz německé klasiky s hrůznými svědectvími o lidství a jeho ztrátě, kde umělecké vize Bauhausu oživují architektonické sny a kde zelené parky a památníky připomínají, jak moc se historie promítá do současnosti. Projděte se po stopách Goetha a Schillera, objevte místa, kde vznikala nová umělecká vyjádření, a zastavte se tam, kde se psala nejtemnější kapitola dvacátého století. Začněte uprostřed města a postupujte směrem k okrajům, kde se příběh Weimaru uzavírá.

Po stopách básníků

Weimar je nerozlučně spjat s jmény Johanna Wolfganga Goetha a Friedricha Schillera, dvou gigantů německé literatury, jejichž odkaz zde doslova ožívá. Goethe žil a tvořil ve svém domě na Frauenplanu, kde dnes sídlí Goetheho národní muzeum. Jeho pracovna, knihovna a obytné místnosti jsou zachovány tak, jak je opustil, a každý detail svědčí o jeho mnohostranném duchu. Vedle něj stojí Schillerův dům, kde básník strávil poslední roky svého života a kde se dnes nacházejí expozice věnované jeho dílu. Oba domy patří k nejvýznamnějším památkám světového dědictví UNESCO a tvoří srdce klasického Weimaru.

Pár kroků odtud se nachází Wittumspalais, bývalý sídelní palác vévodkyně Anny Amalie, která zde pořádala slavné „Tafelrunden“ – literární a umělecké večery, jichž se účastnili právě Goethe, Schiller a další významné osobnosti tehdejšího kulturního života. Interiéry paláce, včetně honosného sálu, ukazují, jak žila tehdejší šlechta a jakým způsobem ovlivňovala intelektuální dění ve městě. Prohlídka končí v prostoru, kde se setkávali umělci a kde se rodily nové myšlenky.

Na okraji města pak leží Tiefurtský zámek, letní sídlo vévodkyně Anny Amalie, kde se scházeli nejen básníci, ale i vědci jako bratři Humboldtové. Park kolem zámku je protkán stezkami, které vedou k památníkům Goetha, Wielanda a Herdera, a dodnes zde cítíte atmosféru tehdejšího „Musenhofu“. Zde se mísila vážnost s lehkostí, věda s uměním, a právě toto místo bylo jedním z center evropského osvícenství.

Od klasiky k avantgardě

Weimar není jen městem klasické literatury, ale také kolébkou moderního designu a architektury. Bauhaus, škola, která změnila tvář umění dvacátého století, zde zanechala nezaměnitelnou stopu. Musterhaus Am Horn, postavený v roce 1923 podle návrhu Georga Mucheho, byl prvním a jediným dokončeným dílem Bauhausu ve městě. Dům sloužil jako ukázka nového způsobu bydlení, kde se kombinovala funkčnost s estetikou a kde každý detail byl promyšlený až do posledního šroubu.

Dnes je Musterhaus součástí světového dědictví UNESCO a představuje ideály Bauhausu v praxi. Interiéry jsou vybaveny nábytkem a zařízením, které navrhovali samotní studenti školy, a návštěvníci si mohou prohlédnout, jak vypadala tehdejší domácnost bez zbytečného luxusu, ale s maximálním komfortem. Vedle něj se nachází Bauhaus-Museum, které představuje nejen umělecká díla Waltera Gropia, Paula Kleeho nebo Marcela Breuera, ale také ukázky jejich pedagogického přístupu.

Procházka městem pak vede k dalším stopám Bauhausu, například k bývalému ateliéru Bauhausu, kde dnes sídlí část muzea, nebo k místům, kde se konaly výstavy a přednášky této revoluční školy. Weimar tak není jen městem básníků, ale i městem, kde se rodila nová umělecká revoluce, která ovlivnila celý svět.

Památníky bolesti a paměti

Když opustíte centrum města a vydáte se na sever, dostanete se k jednomu z nejtemnějších míst v okolí Weimaru – ke koncentračnímu táboru Buchenwald. Ten byl založen v roce 1937 na kopci Ettersberg a patřil mezi největší nacistické lágry v Německu. Během jeho existence zde bylo vězněno téměř 278 tisíc lidí z padesáti zemí a přes 56 tisíc jich zde zahynulo v důsledku nelidských podmínek, nucené práce a vražd.

Dnes je tábor památníkem a místem, kde se návštěvníci mohou seznámit s hrůzami nacistického režimu. Prohlídková trasa vede přes bývalé ubikace, vězeňské bloky, krematorium a místa, kde se odehrávaly popravy. Expozice dokumentují život vězňů, jejich odpor proti nacistům a konečné osvobození tábora americkou armádou v dubnu 1945. Památník slouží jako varování před nebezpečím totalitarismu a připomíná, jak důležité je chránit lidská práva.

Nedaleko odtud se nachází zámek a park Ettersburg, který byl v minulosti letním sídlem vévodů a kde se scházeli i někteří z největších německých básníků. Dnes je zde „Časová stezka“, která vede od zámku přímo k památníku Buchenwaldu. Park, který byl v devatenáctém století upraven do podoby anglického krajinářského parku, je místem klidu a rozjímání, kde se minulost snoubí s přítomností.

Místa inspirace a tvoření

Weimar je také městem hudby a hudebních tradic. Lisztův dům, kde žil a tvořil Franz Liszt, představuje jedno z nejvýznamnějších hudebních míst ve městě. Dům, postavený na konci osmnáctého století, byl v devatenáctém století přestavěn a sloužil jako Lisztovo obydlí a sklad