Szentgotthárd

Szentgotthárd leží na západním okraji Maďarska u rakouských hranic. Město vzniklo kolem cisterciáckého opatství založeného roku 1183 králem Bélou III. Dvě řeky, Rába a Lapincs, se zde stékají a vytvářejí výrazný krajinný prvek. Město je důležitým železničním hraničním přechodem na trase mezi Budapeští a Štýrským Hradcem. Historicky bylo několikrát bojištěm, zejména v 17. a 18. století. Dnes patří k významným průmyslovým a turistickým centrům regionu.

Město je centrem slovinské menšiny v Maďarsku a sídlí zde slovinský generální konzulát. V minulosti sloužilo jako vojenská zóna, kde proběhly důležité bitvy proti Turkům a kuruckým vojskům. Roku 1950 bylo připojeno sousední Rábakethely, které má svůj název podle úterních trhů. Rozvoj železnice v 18. století výrazně změnil život místních obyvatel. Po pádu komunismu se město stalo důležitým průmyslovým centrem.

Návštěvník zde najde několik pamětihodností. Kostel Nanebevstoupení Panny Marie tvoří dominantu města. V bývalém kostele sídlí divadlo, které si uchovalo historický ráz budovy. V části Rábakethely stojí kostel Všech svatých. Okolí města nabízí klidné procházky podél řek a historické stezky spojené s vojenskými událostmi. Město je také branou do okolní přírody západního Maďarska.