Světová výstava 1873

Vídeňská světová výstava roku 1873 se konala na rozlehlém Prátru, bývalém císařském loveckém revíru. Císař Josef II. ho roku 1766 daroval vídeňské veřejnosti. Areál měl přes dvě stě třicet hektarů, což bylo pětkrát více než na předchozí pařížské výstavě. Architekturu vedl Carl von Hasenauer s Gustavem von Korompayem a Gustavem Gugitzem. Největšími stavbami byly Rotunda s největší kopulí světa a Průmyslový palác s bohatě zdobeným jižním portálem. Výstava měla ukázat obnovené sebevědomí Rakouska po porážkách v letech 1859 a 1866. Účastnilo se jí kolem padesáti tří tisíc podnikatelů, z toho devět tisíc z Rakouska-Uherska. Mezi vystavovateli byli průmyslníci jako F. M. Hämmerle, Ludwig Lobmeyr, Franz Wertheim a August Thonet. Významnými umělci byli malíři Bortolo Schermini a Antonio Rotta, kteří získali mezinárodní uznání. Návštěvníci procházeli mezi devatenácti čtyřmi pavilony různých architektonických stylů. Slavnostní zahájení v rotundě vedl arcivévoda Karel Ludvík za přítomnosti císaře Františka Josefa I. Během šesti měsíců výstavu navštívilo třiatřicet vládců, třináct následníků trůnu a dvacet princů. Zvláštní pozornost přitahovala návštěva perského šáha, kterou sledovalo čtyřicet tisíc lidí.