Mirošov

Mirošovský zámek stojí ve stejnojmenném městě v okrese Rokycany. Původně renesanční tvrz tu postavili Gryspekové koncem šestnáctého století. V osmnáctém století ji Vratislavové z Mitrovic přestavěli na barokní zámek podle plánů plzeňského architekta Jakuba Augustona. Areál je od roku 1964 chráněnou kulturní památkou. Starší renesanční část tvoří jednopatrové severní křídlo o rozměrech dvacet krát šestnáct metrů. Barokní křídlo se připojuje v pravém úhlu k jižnímu průčelí a má rozměry třicet krát šestnáct metrů. Zámek představuje významnou ukázku renesanční a barokní architektury. Vstupní průčelí barokního křídla zdobí lizénové rámy a obdélníková okna. Ve středu rizalitu je vstupní portál s aliančním znakem Jana Antonína Vratislava z Mitrovic a Marie Zuzany Talacké z Ještětic. Portál podpírají sochy atlantů a nad ním je balkón. Východní průčelí směřuje do zahrady a jeho dominantou je cylindrický rizalit s portálem podepřeným iónskými sloupy. Interiéry mají klenuté i plochostropé stropy a některé místnosti se dochovaly kazetové stropy. K zámku patří park obehnaný ohradní zdí s barokní pilířovou bránou a dvěma brankami. V parku se nachází zahrada s východním průčelím zámku. V renesančním křídle jsou nové apartmány a kavárna. Objekt sloužil pro konání svatebních obřadů a byl využíván firmou. Po rekonstrukci byl vybaven nábytkem v historizujícím stylu. Expozice zde představuje dějiny zámku a osobu Ladislava Feierabenda.