Klepec

Klepec je zalesněný vrch na hranici katastrálních území Přišimasy a Limuzy v okrese Kolín. Leží jihovýchodně od Úval a svou výškou 358 metrů se tyčí nad okolními vesnicemi. Vrchol je známý bizarními skalními útvary, které vznikly dlouhodobým zvětráváním žulového podloží. V roce 1977 byl Klepec vyhlášen přírodní památkou kvůli ochraně těchto unikátních útvarů. Starší prameny uvádějí domněnku o umělém vztyčení kamenů jako menhirů, což však vědecky vyvrátila geologická struktura místní horniny. Výběžky říčanské žuly se zde objevují jako poslední zbytky větších bloků, které postupně rozrušovala eroze. Největší ze skalních bloků nese jméno „Slouha“, ale lidé mu říkají také „Baba“, „Ovčák“ nebo „Pastýř“. Tento žulový balvan měří sedm metrů na výšku, osm na délku a tři na šířku. V roce 1920 byl přeměněn na Památník svobody s deskou připomínající oběti první světové války z Přišimas. Další výrazný útvar připomíná obří zub a dosahuje výšky tří metrů. Na jeho vrcholku se nacházejí prohlubně považované za obětní mísy, které však vznikly přírodními procesy. Na kameni je umístěna pamětní deska z roku 1920 připomínající shromáždění z roku 1848, kdy zde lidé diskutovali o postavení české menšiny. Okolí vrchu skrývá další zajímavé útvary jako „Šplíchalův kočár“ či „Obří záda“. V nižších partiích se nacházejí dvě malá jezírka vzniklá zatopením bývalých lomů. Nedaleko nich leží mýtina s ohništěm a idylickou atmosférou dotvořenou žulovou skalou. Každoročně v dubnu se zde koná akce „Den Země na Klepci“ s kulturním programem a účastí kolem 750 lidí. V okolí lze nalézt vodou naplněný doupný strom a v jezírkách roste masožravá bublinatka jižní. Geomorfolog Josef Rubín vysvětlil vznik největšího balvanu procesem zvaným cibulovitá odlučnost.