Heřmaň

Heřmaň je malá vesnice v Jihočeském kraji, sedm kilometrů jihovýchodně od Českých Budějovic. Leží na okraji lesa a má jen několik ulic s domy. Původně zde stál dvůr Lhotka, který zanikl v 16. století. Na jeho místě pak vznikl dvůr, který vyhořel roku 1633. V roce 1787 byla vesnice založena znovu jako Hermannsdorf podle opata Hermanna Kurze.

Vesnice má zajímavou historii, která se odráží v jejím názvu i památkách. Vznikla rozparcelováním dvora a měla napjaté vztahy s okolními obcemi. V letech 1955 až 1958 napsal místní poštovní ředitel Josef Krátký kroniku Heřmaně a Vidova. V roce 1990 se Heřmaň stala opět samostatnou obcí.

Nejvýznamnější památkou je mohyla z roku 1921, postavená na počest vzniku Československa. Na čtyřech žulových deskách jsou vytesána jména Masaryk, Žižka, Hus a Komenský. Vedle ní stojí u domu číslo čtyři boží muka. Z vesnice vede cesta k mohyle a dále do údolí Zborovského potoka, kde je možné se koupat. Ve vsi se nachází také žulový křížek z roku 1866, jehož původ není znám.