Městské opevnění v Berouně

Berounské městské opevnění je dochovaný systém středověkých hradeb, který kdysi chránil celé město. Nachází se v centru Berouna a tvoří jej kamenné zdi, vodní příkop a několik bran. Hradby dosahují výšky až devíti metrů a jsou široké kolem dvou metrů. Původně je postavili na konci 13. století za vlády Václava II. Později byly modernizovány a posíleny baštami a vodním příkopem. Dochovalo se dvacet z původních třiceti sedmi bašt a dvě hlavní brány. Opevnění je cenné svou historickou hodnotou a dochovanými prvky obranného systému. Hradby byly postaveny z místního kamene, který se těžil v lomech nedaleko města. Kvalitnější kámen se dovážel z okolí Zdic po Norimberské cestě. V devadesátých letech 20. století prošly hradby rekonstrukcí, přičemž nejlépe dochovaná je jižní část. Dochované brány, Pražská a Plzeňská, sloužily nejen k obraně, ale i k vybírání cla a ubytování stráží. Nejznámějšími částmi opevnění jsou Pražská a Plzeňská brána. Plzeňská brána stojí v západní části hradeb a sloužila jako hlavní hláska. Její horní podlaží bylo vytápěno a obýval je trubač. Brána byla původně gotická, po požáru v roce 1735 byla přestavěna barokně. Dnes ji využívá Muzeum Českého krasu. Pražská brána ve východní části byla důležitým vstupem do města směrem k Praze. Byla napadena husity vedenými Janem Žižkou v roce 1421. Obě brány mají bohatou historii a jsou přístupné veřejnosti.