Karl-Borromäus-Brunnen

Karl-Borromäus-Brunnen stojí na Karl-Borromäus-Platzu ve vídeňské čtvrti Landstraße. Je to chráněná památka a jeden z mála příkladů volné plastiky z období secese. Vznikl jako společné dílo sochaře Josefa Engelharta a architekta Jože Plečnika. Nachází se poblíž Rochuskirche mezi ulicemi Ungargasse a Landstraßer Hauptstraße. Brunnen byl postaven k šedesátinám vídeňského starosty Karla Luegera. Jeho jméno odkazuje na svatého Karla Borromäa, milánského arcibiskupa a kardinála z roku 1610. Projekt získal Engelhart od radního Josefa Sturma, člena vídeňské secese. Dokončen byl v roce 1909 po několika letech práce. K realizaci přispěli také kameník Eduard Hauser a slévač Hans Frömml. Nízké kruhové bazénky obklopují trojlístkový podstavec s pěti putty. Ty nesou tři vodní nádržky propojené sochařskými skupinami. V hlavní části je svatý Karel Borromäus, který uzdravuje urozenou dámu, ženu a mladíka. Levá skupina nese nápis „Empor die Herzen“, pravá „Über allem die Liebe“ s vyobrazením moru v Miláně. Nad nimi se tyčí mramorový obelisk, který tvoří pozadí celého sousoší. Bazén je kvůli různým měřítkům soch umístěn pod úrovní okolního chodníku.