Burgruine Hohenburg

Hradní zřícenina Hohenburg stojí západně od Spittalu na řece Drávě. Leží na úzkém skalním hřebeni severně od Lurnského pole. Zřícenina se táhne přes osmicet metrů dlouhou a dvanáct metrů širokou plošinu se středovou prohlubní. Dochované zbytky staveb pocházejí z dvanáctého století. Areál patří mezi středověké horské hrady postavené na úzkém skalisku. Hohenburg byla poprvé zmíněna roku 1142 jako sídlo hrabat z Lurnu. Roku 1149 přešla do držení salcburského arcibiskupství. Roku 1311 ji arcibiskup propůjčil hrabatům z Ortenburgu, kteří získali část zvanou Gurkenhous. Později ztratila význam, když správním sídlem Salcburska se stala nedaleká Feldsberg. Možná byla pobořena při sporech mezi Gorickými hrabaty a císařem Fridrichem III. Z původního hradu zůstala zachována kaple přestavěná roku 1707 na poutní kostel Maria in Hohenburg. Kostel stojí uprostřed zřícenin a tvoří jejich hlavní dochovanou část. Z hradního areálu se zachovaly zdi a terénní útvary. Z vyvýšeného místa je výhled do údolí Lurnského pole. Okolí tvoří lesy a louky s horským charakterem.