Oppidum Stradonice

Oppidum Stradonice bylo významné keltské sídliště na vrchu Hradiště v nadmořské výšce 380 metrů. Nachází se mezi obcemi Nižbor a Stradonice na břidlicovém bloku odděleném údolími Habrového potoka a Berounky. Plocha oppida činila 90,3 hektaru a byla přístupná především z jihovýchodní strany. Vrch je ze severu ohraničen údolím Berounky a z jihu a západu údolím Habrového potoka. Od roku 1965 je chráněno jako kulturní památka. Oppidum vzniklo po polovině 2. století před naším letopočtem a zaniklo pravděpodobně mezi lety 40 a 25 před naším letopočtem. Nacházelo se mimo tehdejší husté osídlení a tvořilo severní hranici rozšíření oppid ve střední Evropě. V areálu se nacházela ložiska železných rud a v okolí byla dostupná ložiska mědi. Potoky v okolí bývaly zlatonosné. Roku 1877 zde Liborin Lebr objevil depot dvou set zlatých mincí zvaných duhovky. Návrší je přirozenými terénními útvary rozděleno na akropoli a předhradí, obě části byly opevněné. Celková délka opevnění dosahovala 4,3 kilometru a hradba akropole měřila 2,8 kilometru. Do oppida vedly čtyři doložené brány, dvě na severu a dvě do akropole. V první fázi osídlení se většina staveb soustředila podél cest mezi jihovýchodní bránou a akropolí. Nejprestižnější zástavba se nacházela u místa zvaného U Křížku, kde stojí novodobý kříž. K oppidu vede červeně značená turistická trasa a naučná stezka dlouhá asi šest kilometrů.