Furkotské Solisko

Furkotské Solisko je nenápadná vyvýšenina na Soliskovom hrebeni ve Vysokých Tatrách. Nachází se mezi Malým Soliskom a Štrbským Soliskom, oddělená od nich Vysokou lávkou a Šedou lávkou. Z jihovýchodní strany je pod ním Furkotská dolina a po pravé straně Mlynická dolina. Původně se název vztahoval k místu, kde pastýři ukládali sůl pro dobytek. Kartografové později rozšířili název na celý hřeben a okolní vyvýšeniny. Výstup na Furkotské Solisko patří mezi náročnější horské túry. První letní výstup provedli v roce 1906 Günther Oskar Dyhrenfurth a Hermann Rumpelt. První zimní výstup uskutečnili Julius Andreas Hefty a Lajos Rokfalusy v roce 1913. Vrchol není přístupný po turistické stezce, vyžaduje zkušenost a horského vůdce. Anton Doller, po němž se nazývá německý název štítu, byl významný horolezec. Návštěvník zde najde divokou horskou krajinu s ostrými hřebeny a hlubokými dolinami. Okolí tvoří strmé svahy a skalní útvary, typické pro Vysoké Tatry. Z vrcholu se otevírají výhledy do Furkotské a Mlynické doliny. Pro horolezce představuje výzvu různorodé cesty a skalní stěny. Místo je vhodné pro zkušené turisty, kteří hledají klid a odlehlost hor.