Lukov

Lukov leží v Ústeckém kraji nedaleko Bíliny. Je to malá obec tvořená dvěma osadami, Lukovem a Štěpánovem. Obě vesnice sdílejí dlouhou historii spojenou s lobkovickým panstvím. První zmínka o Lukově pochází z roku 1378, kdy bratři Maněk a Boreš z Lukova uplatnili patronátní právo ke kostelu v Mirošovicích. Tvrz v Lukově se poprvé uvádí roku 1496, kdy zde žil Petr Lukovský z Truzenic. Roku 1510 prodala Barbora z Harasova zpustlou tvrz a vesnici Děpoltovi z Lobkovic, který ji připojil k panství Bílina.

Lukov patří k historicky zajímavým místům regionu. Kaple svatého Antonína Paduánského stojí na návsi pod starou lipou a ve věžičce má zvon. Nedaleko Štěpánova se nachází hradiště štítarské kultury, významné archeologické naleziště. Obě části obce byly dlouho součástí bílinského panství Lobkoviců. Po roce 1850 zůstaly v majetku roudnických Lobkoviců až do konce patrimoniální správy.

Návštěvník zde najde klidnou vesnickou atmosféru s několika pamětihodnostmi. Na návsi u kaple roste stará lípa, která tvoří výrazný krajinný prvek. Hradiště nad Štěpánovem nabízí pohled do dávné minulosti tohoto území. Obě osady jsou propojeny s okolní krajinou, která je typická pro Českou tabuli. Lukov představuje místo, kde se historie a současnost setkávají v malebném prostředí.