Horní Počernice

Horní Počernice tvoří největší pražskou čtvrť na východním okraji města při silnici na Poděbrady. Leží v obvodu Praha 9 a její rozloha přesahuje 17 kilometrů čtverečních. Historické jádro tvoří bývalé samostatné obce Horní Počernice, Čertousy, Chvaly, Svépravice a Xaverov. Tyto části se dnes navzájem prolínají a jejich původní hranice jsou těžko rozpoznatelné. Území patří k nejstarším osídleným oblastem v okolí Prahy. Archeologické nálezy dokládají osídlení již kolem roku 4500 před naším letopočtem. První písemná zmínka o Počernicích pochází z roku 1322, kdy ves vlastnil staroměstský měšťan Zipota Benešovský. Roku 1357 přešla do majetku pražské univerzity, která zde podporovala chov ovcí. Obec byla povýšena na město v roce 1969 a roku 1974 se stala součástí Prahy. Zachovala si však vlastní znak s černým koněm skákajícím přes zlaté klasy. Návštěvník prochází prostorem, kde se mísí staré usedlosti s novější zástavbou. V historickém jádru stojí kostel přestavěný koncem 18. století. V Chvalech se nachází záměrně obnovovaný zámek a kaplička z roku 1770. Severně od centra leží průmyslové zóny a obytné sídliště Ve Žlíbku. Jižně odtud se rozkládají rybniční plochy a zelené pásy, včetně Chvalského lomu u stanice metra Černý Most.