Horní Radouň

Horní Radouň je malá vesnice v Jihočeském kraji, třináct kilometrů severně od Jindřichova Hradce. Leží na okraji Českomoravské vrchoviny v nadmořské výšce od 520 do 590 metrů. Obec vznikla spojením šesti původních osad s odlišným vývojem. Dnes ji tvoří části Bukovka, Nový Bozděchov a Starý Bozděchov. Historické prameny ji poprvé výslovně připomínají roku 1461. Vesnice byla dlouho rozdělena mezi několik šlechtických rodů. Horní Radouň drželi například Malovcové z Malovic, Vencelíkové z Vrchovišť nebo Slavatové z Chlumu. Roku 1649 byla připojena k panství Kamenickému a postupně splynula s Včelnickou Radouní. Špitální grunty patřily až do roku 1850 Ústavu pro chudé v Jindřichově Hradci. V obci stojí kaplička svatého Jana Nepomuckého z 19. století a pamětní deska obětem první světové války. V části Bukovka je další kaplička a ve Starém Bozděchově pamětní deska partyzánskému hnutí. Znak obce připomíná tři původní osady a šest historických mlýnů, z nichž se dochovaly tři.