Matějovec

Matějovec je vesnice v Jihočeském kraji, devět a půl kilometru severozápadně od Slavonic. Leží na okraji nižší plošiny východní části Novobystřické vrchoviny. V severní části obce se nachází několik rybníků, z nichž nejvýše položený je Hladový rybník obklopený rašeliništěm. Nedaleko vesnice se nachází vrch Vysoký kámen, odkud vede hlavní evropské rozvodí mezi Dunajem a Labem. Před první světovou válkou zde převažovalo německé obyvatelstvo, po roce 1918 vznikla silná česká menšina. Ves je poprvé uváděna v pramenech roku 1399 při prodeji bílkovského zboží. Matějovec náležel původně pánům z Hradce a později Krajířům z Krajku. Roku 1580 se stal Matějovec se dvorem Růženou samostatným statkem. Podle lánového rejstříku před třicetiletou válkou bylo v Matějovci 27 usedlostí, z nichž zůstala osazena jen jedna. Roku 1843 zde žilo 535 obyvatel ve 74 domech a 124 domácnostech. V obci stojí barokní kostel svatého Oldřicha a Linharta z poloviny 18. století. Před kostelem se nachází kamenný kříž z roku 1825. Jižně od Matějovce stávala zaniklá vesnice Rapolec, připomínaná již roku 1399. V okolí se nacházejí rybníky Hladový, Korunní a Pstruhový. V severní části obce se rozkládají rašeliniště a lesy, které poskytují klidnou atmosféru pro procházky.