Manětín

Manětín je malé město v severní části Plzeňského kraje. Leží v údolí Manětínského potoka a na jižních svazích Chlumské hory. Nachází se zde křižovatka silnic II/201 a II/205. Město má rozlohu 8,76 km² a žije v něm kolem 700 obyvatel. Historické jádro Manětína je od roku 1992 městskou památkovou zónou. Sousedí s několika menšími obcemi a tvoří tak největší obec okresu Plzeň-sever. Město má bohatou historii sahající až do 12. století. První písemná zmínka pochází z roku 1169, kdy král Vladislav II. daroval zdejší újezd řádu pražských johanitů. Ti zde postavili komendu a spravovali panství až do roku 1420. V roce 1382 byl Manětín označen jako město. V průběhu staletí se zde vystřídalo několik majitelů, včetně šlechtických rodů Švamberků a Lažanských. V 18. století došlo k barokní přestavbě zámku a rozvoji barokní kultury, kdy zde působili umělci jako malíř Petr Brandl a architekt Jan Blažej Santini-Aichel. Dnes je Manětín známý především svými barokními památkami. Hlavní dominantou je zámek, který prošel rozsáhlou rekonstrukcí a je dnes ve správě Národního památkového ústavu. V okolí města se nacházejí zajímavá sídla jako Rabštejn nad Střelou, Luková a Nečtiny. Turisty lákají také přilehlé lesy, údolí Manětínského potoka a Střely. Ve městě najdou návštěvníci mateřskou a základní školu, zdravotní středisko, kulturní dům a další občanská vybavenost.